“Těhotní lidé” – k anatomii jedné fámy

Polovina českého internetu tento týden žila zprávou o tom, že Britská lékařská asociace ukládá zdravotnickému personálu, aby používal označení "těhotná osoba", případně "těhotný člověk" namísto "těhotná žena" nebo "maminka". Podle většiny článků i online komentářů jde o směšnou a v horším případě rovnou nebezpečnou snahu zglajchšaltovat lidi v zájmu politické korektnosti. Ve skutečnosti ovšem celá pseudoaféra vznikla následkem neochoty ověřovat si informace, zvlášť když ona alternativní fakta tak pěkně ladí se zavedenými předsudky.

Matky budou dál matkami

Co se tedy přesně stalo? Britská lékařská asociace (BMA) vydala interní materiál, který mimo jiné zahrnuje instrukce k neutrálnímu označování těhotných. Píše se v něm: “Lidé, kteří byli těhotní nebo porodili, se v převážné většině identifikují jako ženy. Existují však také intersex muži a trans muži, kteří rovněž mohou otěhotnět.” Na základě této informace text doporučuje používat v obecné komunikaci spojení “těhotní lidé” místo “nastávající matky”. Dokument se mimochodem u příbuzných témat vyjadřuje i k přímému oslovování a zdůrazňuje, že v takové situaci má být respektováno přání dané osoby. To je vše – tohle je podstata celé kontroverze. Podle mluvčího BMA bylo navíc doporučení vytvořeno pro potřeby asociace a nejde o žádný diktát zdravotnickým zařízením.

Pokud vám teď vrtá hlavou, jak to všechno souvisí s českým prostředím, odpověď je prostá – nijak. V naší zemi nikdo podobnou směrnici nevydal a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravovala. Tato drobnost však přirozeně nemůže zastavit českou investigativu, když se jednou rozhodne lovit prokliky a naštvané komentáře.

Když je pravda moc nudná

Minulý týden se na nás obrátil Martin Hampejs ze stránek Lidovky.cz s dotazem, zda neutrální oslovování těhotných považujeme za potřebné i v českém prostředí. Naše vyjádření znělo následovně:

Britská lékařská asociace nevydala žádné nařízení porodnicím, jak by se mohlo zdát ze zpráv v médiích. Šlo pouze o interní směrnici, která byla určena zaměstnancům a zaměstnankyním asociace a týkala se vstřícnějšího jazyka v pracovní komunikaci. Nikdo tedy v porodnicích nezavádí oslovení "těhotná osobo".

Podobné senzace založené na mylných informacích bohužel odvádějí pozornost od vážných a velmi reálných problémů, které i v českém prostředí ovlivňují životy transgender lidí. Například když u nás chce transgender člověk příslušnou změnu v dokladech, musí podstoupit sterilizaci, což je zastaralý a nehumánní požadavek zasahující do zdraví i tělesné autonomie. Pokud taková osoba už před změnou žije v manželství, je navíc nucena se rozvést, protože náš zákon nepovoluje sňatky dvou žen nebo dvou mužů. S tím pak pochopitelně souvisí i problémy v opatrovnictví dětí. Dokud tedy bude naše legislativa nařizovat lidem uměle vyvolanou neplodnost a narušovat fungující rodiny, měli bychom soustředit pozornost v první řadě na tyto otázky.

Součástí našeho mailu byl také přímý odkaz na dokument a po dalším autorově dotazu jsme ještě specifikovali odhady počtu transgender lidí v ČR.

Výsledný text vyšel na Lidovkách 14. února a celé shora uvedené prohlášení úplně ignoruje. Namísto uvedení informací na pravou míru se autor rozhodl vydat přesně opačným směrem, takže k neexistujícímu skandálu se v článku najednou vyjadřuje například ministr zdravotnictví nebo náhodný gynekolog. Ani jeden z nich přitom zjevně nepovažoval za nutné si původní zprávu ověřit a ujistit se, že to, co se jim tak protiví, se skutečně děje.

Je to proti přírodě!

Dotazovaný gynekolog mimo jiné tvrdí, že “používat termín těhotný člověk je v rozporu se základními přírodními principy”. To pochopitelně není nový argument. Údajně proti přírodě už bylo historicky leccos, od mezirasových manželství po homosexualitu. Příroda je v tomhle kontextu něco jako zástupné božstvo pro ty, kdo potřebují svoje osobní znechucení opřít o vyšší autoritu, ale nechtějí se dovolávat náboženství.

Příklad tohoto lékaře navíc dobře ilustruje, s čím se transgender člověk v České republice běžně potýká: Mnoho expertů o problematice téměř nic neví, jejich představy uvízly někdy před desítkami let a s trans lidmi zacházejí jako s duševně nemocnými, případně rovnou jako otravnými simulanty. Tento postoj je mnohem víc podepřen stereotypy než odborným rozhledem. Středobodem celé kauzy je zkrátka tradiční morální zděšení nad tím, že by se snad s někým mělo jednat jako s člověkem a ne jako s perverzní kuriozitou.

Kdo bojuje s realitou?

O něco mírnější reakce na zprávu mluví o absurditě a malichernosti celého problému, ale nepleťme se. Neutrální označení v obecné komunikaci má svůj význam, a mělo by svůj význam i přímo v porodnicích. Říká transgender lidem, že se s nimi počítá, že se nemusejí bát odmítnutí, výsměchu nebo dokonce útoků, kterých se jim tak často dostává. Když každý den podstupujete vyšší riziko než většina společnosti, signál “tady jsi v bezpečí” znamená hodně. Mnohem podstatnější je ovšem to, aby k obavám skutečně nebyl důvod. Proto naše vyjádření pro Lidovky hovořilo o změnách, které jsou v českém kontextu potřebnější a mělo by se jim věnovat víc pozornosti.

 

zdroj: http://fourtwonine.com

zdroj: http://fourtwonine.com

To, co, autor článku i náhodný expert považují za nesmyslnou vzpouru proti biologické realitě, v každém případě běžně existuje. Na světě jsou trans muži a další lidé, kteří se neidentifikují jako ženy, a přesto mohou otěhotnět a rodit děti. Vždy to tak bylo a vždy to tak bude; není to ani nemoc, ani nová móda. Jde jen o to, kdy se společně rozhodneme akceptovat skutečnost, že o identitě lidské bytosti rozhoduje mozek, nikoli zbytek jejího těla. Už teď se podle článku na Lidovkách zdá, že samy těhotné ženy mají s realitou mnohem menší problém než ministři a gynekologové.

Ohlédnutí za šestým celoevropským setkáním trans aktivistů v italské Boloni

Začátkem července jsme se zúčastnili zásadního strategického setkání trans podpůrných a aktivistických organizací z celé Evropy, které zaštiťuje a organizuje organizace Transgender Europe (TGEU) a které se koná každé dva roky, vždy v jiném evropském městě. TGEU sleduje naše aktivity od vzniku naší organizace a po prvním roce naší existence si Trans*parent vytipovala coby strategického partnera pro spolupráci v České republice. Viktor s Damiánem, kteří Trans*parent na TGEU Councilu reprezentovali, napsali o celé akci následující krátký report.

Hned ve čtvrtek v den příletu do krásné, ale deštivé Boloně jsme z letiště spěchali na setkání nových strategických partnerů. TGEU si vybírá pro strategické partnerství krajiny, ve kterých existuje aktuální možnost prosadit pozitivní změny ve prospěch kvalitnějšího života pro trans* lidi. ČR je právě jedna ze zemí, kde se tyto procesy momentálně dějí. Po pár dezorientovaných kolečcích okolo historického Paláce Re Enzo (hlavního stanu TGEU Councilu) jsme konečně našli správný vchod a za pár minut jsme se v překrásné gotické hale s vysokými stropy vítali se známými i novými tvářemi. Kypr, Slovinsko, Litva, Řecko i my jsme postupně odprezentovali přehled dosavadních aktivit, úspěchů a výzev pro nejbližší období. Bylo nesmírně zajímavé sledovat, jak se s podobnými výzvami potýká řada dalších trans organizací. Zjistili jsme, že intuitivně volíme stejné strategie a čelíme identickým problémům. Hned v úvodu jsme tak měli skvělou příležitost vzájemně se inspirovat a vyměnit si kontakty s kolegy, s nimiž toho sdílíme nejvíc a můžeme si i v budoucnu být oporou.

Palác se postupně plnil nově příchozími, až jsme s překvapením zjistili, že z úzkého kroužku pár lidí v úvodním setkání jsme naráz obklopeni více než 200 lidmi, kteří se radostně vítají a zdraví – tento víkend si v Bologni dali dostaveníčko snad všichni trans aktivisté a spojenci z Evropy. Po večerní seznamovací recepci “Meet and Greet” jsme se s pocitem, že jsme i my ve správný čas na správném místě, vydali na hotel, a cestou boloňskými uličkami jsme se dohadovali, kdo půjde následující den na jaký workshop .

Viktor si vybral seminář o právním uznání genderu v Irsku, který připravila irská trans organizace TENI. Irsko a jejich práce týkající se uznání trans* lidí je pro nás velkou inspirací. Seznámili jsme se s ředitelem TENI Brodenem Giambronem, který Trans*parentu do budoucna nabídl případnou pomoc a podporu. Já (Damián) jsem šel na workshop o organizaci kampaní o právech trans* lidí, kde svoje zkušenosti prezentovali aktivisté ze Španělska a Litvy. Je skvělé, že jsem mohl diskutovat a sdílet naše ideje s lidmi, kteří mají s aktivitami v podobném měřítku víc zkušeností. Druhý seminář, který jsem si vybral, pojednával o nebinaritě – je nezbytně nutné reflektovat fakt, že stále více lidí se hlásí k nebinární identitě (právně či sociálně se neidentifikují jako muži nebo ženy). Společně o možných strategiích diskutovali zástupci organizací z Polska, Skotska, Malty a Ukrajiny. Viktor mezitím diskutoval o stavu a kvalitě zdravotní péče pro transgender osoby v různých zemích napříč Evropou a mapoval způsoby, jak s příslušnou oblastí pracovat i v ČR a jaké analytické metody ve vztahu ke zdravotnictví můžeme uplatnit i u nás.

Po náročném dni jsme v pátek večer jako většina ostatních účastníků vynechali projekci filmu a společně jsme popíjeli do pozdních večerních hodin na hezkém dvorku u kina víno za doprovodu skvělého DJe, který roztáčel vinylové oldies but goldies. Tady jsme mimo jiné jsme byli svědkem první pusy mladé nové trans lásky - Foxe Fishera a islandské trans aktivistky Ugly Stefaníe Kristjönudóttir Jónsdóttir!

V sobotu byl hlavním bodem programu panel věnovaný depatologizaci trans identit, problematice diagnostiky transsexuality jako duševní poruchy. Poprvé jsme se taktéž jako nováčci zúčastnili valné hromady TGEU, kde jsme měli možnost vyjádřit svůj hlas v otázkách organizačních i ve volbě nových členů vedení TGEU. V závěru jsme společně zvolili jako hostující město pro příští TGEU slet v roce 2018 město Antverpy. Boloňské setkání trans aktivistů skončilo velkou párty s názvem Genital Panic, kde jsme se vší parádou oslavili 10-leté výročí od založení organizace TGEU. Do pozdních nočních hodin jsme poctivě navazovali a utužovali vztahy s kolegy s celého světa a před odletem v neděli jsme si neopomenuli dát si vyhlášenou italskou zmrzlinu. 

Členství v TGEU je pro nás velkou výzvou a zároveň výrazným milníkem v naši činnosti. Z nováčka v oblasti prosazování trans práv jsme se rychle vyvinuli v rovnocenného partnera pro spektrum různých spřátelených trans organizací. Velmi si ceníme možnosti sdílet zkušenosti se silnou sítí partnerů a čerpat další inspiraci. I v tomto případě platí známé pořekadlo, že i méně může být více a že stojí za to vytrvat. Na závěr jsme si s ostatními popřáli hodně sil a společných úspěchů na cestě k prosazování práv trans lidí v Evropě i ve světě. Už teď se těšíme na příští trans aktivistický slet v Antwerpách! 😊