Týden v českém trans světě

Dění kolem možných změn týkajících se trans práv v české legislativě se stalo žhavým tématem posledního vydání časopisu Týden, který o problematice referuje hned ve dvou textech. V úvodu čísla autor Petr Cechl referuje, že bude možná v budoucnu možné v České republice změnit úředně pohlaví bez chirurgických změn. V textu dává prostor i Viktorovi Heumannovi z našeho spolku, který argumentuje, že pro mnohé z nás není operativní zákrok nutností a že daná právní úprava přináší v procesu změny pohlaví řadu nepříjemností, které jsou zcela zbytečné. Autor článku doplňuje danou situaci řadou zahraničních příkladů, a i když článek má hodně nedostatků (referuje o některých lidech v nesprávném rodě a opakovaně používá termín transsexuál), ceníme si vyváženého přístupu, který dává prostor taky hlasu lidí, kterých se problematika dotýká v každodenním životě, a nejen odborníkům.

Když osobní pocity předčí profesionalitu

Další příspěvek v tomto čísle Týdnu je přesným opakem předešlého textu. Vyzdvihuje názory jednotlivce nad vědecké poznatky a potřeby trans komunity. Doktor Zvěřina v rozhovoru ukázal, že si více cení vlastních zažitých stereotypů a osobních názorů než nejnovějších vědeckých poznatků a doporučení odborníků či zájmu některých svých pacientek a pacientů.

Mezinárodní organizace pro transgender zdraví (WPATH) uvádí, že různí trans lidé potřebují různou zdravotní péči – ne každý má potřebu nebo kapacitu podstoupit například chirurgický zákrok vedoucí k úpravě genitálií. To by se pan doktor ostatně mohl dozvědět i od nás, či dalších členů trans pracovní skupiny výboru pro sexuální menšiny Úřadu vlády ČR. Jejím účastníkem však není, a proto se jeho spekulace o tom, o co se skupina pokouší, zdají být fantazijního charakteru.

Pan doktor Zvěřina se cítí být kvalifikován zavrhovat zákony, kterými v některých jiných státech celý proces změny úředního pohlaví zjednodušili, a ušetřili tím své zemi peníze. Považuje je za směšné, protože on sám tímto procesem nikdy neprošel a neumí si představit, jak je namáhavý a ponižující. Utrousí pouze kyselou slinu, zatímco mnozí členové naší komunity zápasí s úřady, které nemají kapacitu aby problematiku kvalitně uchopili a tak vznikají problémy, jimž by se dalo v případě nově pojaté legislativy jednoduše vyhnout.

To, že se lidi dělí na muže a ženy, zpochybňuje například paní profesorka Anne Fausto-Sterling ve svém článku Five sexes. Uvádí tam právě pět pohlaví, které se zdála panu doktorovi Zvěřinovi tak komická. Článek vyšel v prestižním vědeckém časopise Sciences a autorkou je profesorka Brownovy univerzity. Nezdá se tedy, že se jedná o nějaký nepodložený výstřelek „LGBT lobby“. Profesorka Fausto-Sterling je navícjenom o dva roky mladší než pan doktor Zvěřina – takže nemůže být řeč ani o boji světonázorů mladší a starší generace. mladými a starými. Terminologicky pan doktor Zvěřina taktéž střílí od boku - není „cissexuálním“, ale cisrodovým mužem. Především je však nutné zdůraznit, že rodová či genderová identita není totéž jako sexuální orientace, což by jako fundovaný sexuolog měl velmi dobře vědět.

Nakonec by bylo záhodno upozornit, že povýšeným tónem sdělovat médiím příběh své pacientky, včetně jejího jména, coby argument sloužící k umlčení jiných trans lidí, je absolutně nevhodné a zároveň značně neetické.