KONFERENCE O TRANS* PRÁVECH
PRAHA 15.05.2016

Spolek Trans*parent uspořádal v květnu 2016 v Praze mezinárodní konferenci o právní a společenské situaci trans mužů, žen a genderqueer osob. Konferenci zaštítil ministr pro lidská práva Jiří Dientsbier.

_DSC0137.JPG

Jednodenní konference, kterou navštívilo kolem 80 účastníků, byla první akcí svého druhu v ČR pořádanou přímo občanskou společností, tedy zástupci komunity, jež se dané téma týká, jak v úvodu zdůraznil Damián Machaj, člen výboru spolku Trans*parent. Akce se nesla ve znamení posunu veřejné debaty od medicínských otázek směrem k lidskoprávnímu pojetí, které ve svém úvodním slově vyzdvihla náměstkyně ministra pro lidská práva Martina Štěpánková. Tento posun ilustruje i nahrazování v minulosti často používaného pojmu „transsexuál“ slovem „transgender člověk“, který není nezbytně spojen s lékařskou diagnózou „transsexualita“.

_DSC0064.JPG

Ve 4 panelech vystoupilo 15 odborníků/ic a zástupců/kyň trans* komunity. Na konferenci jsme distribuovali leták a dotazník shrňující problematiku práv trans* osob v ČR a účastníci i panelisté měli možnost vyjádřit formou anonymních odpovědí svůj názor. Na těchto stránkách najdete záznam a dokumentaci celé konference a shrnutí výsledků dotazníkového průzkumu, který probíhal i v období po konferenci (na akcích spolku Trans*parent a v rámci Prague Pride 2016).

_DSC0166.JPG

Konference Právní a společenské uznání genderové identity transgender osob v České republice a v Evropě zkoumající právní požadavky pro úřední změnu genderu u transgender osob a podmínky pro poskytnutí lékařské péče v České republice v porovnání s jinými evropskými zeměmi se konala dne 15. 5. 2016 v multifunkčním prostoru Svět HUB pod záštitou ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, s podporou Výboru pro sexuální menšiny Úřadu vlády a s finanční podporou nadace Friedrich Ebert Stiftung.


Panel 1
Genderová identita a její úřední uznání – stávající situace v České republice

4 panelisté, 15-minutové prezentace, 30-min diskuze

Jak vysvětlil psycholog Jiří Procházka (PROUD), lidská identita je v dnešní době příliš založena na sexualitě, což je fenomén dvacátého století. V minulosti byla identita daleko více založena na společenské roli a na genderu, než na sexualitě. 

Právník z Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUDOndřej Plešmíd popsal, jaké podmínky musí podstoupit člověk, který usiluje o to, aby mu bylo v jeho dokladech úředně změněno pohlaví a aby si mohl změnit jméno na mužské či ženské. Jednou z nejvíce kritizovaných podmínek, o níž se na konferenci vedla široká diskuse, je požadavek podstoupit v rámci změny pohlaví chirurgické zákroky vedoucí ke sterilizaci. Právě podmínka sterilizace je v současné době napadána u Evropského výboru pro sociální práva. Organizace Transgender Europe (TGEU) a ILGA Europe zaštítily kolektivní stížnost iniciovanou transgender sdruženími z České republiky. Ve stížnosti je podmínka sterilizace napadána kvůli porušování práva na ochranu zdraví, které zaručuje Evropská sociální charta. Daniel Tůma (Transfusion), jeden z iniciátorů stížnosti, sdělil, že trans* lidí, kteří usilují o změnu jména a pohlaví v dokladech, ale nesouhlasí se sterilizací, je celá řada. Lucian Otáhal, právník (Trans*parent), uvedl, že české právo staví trans* lidi do bezvýchodné situace – musí strpět závažný a nevratný zásah do svého těla, pokud chtějí právně proces přeměny právně dokončit. Mnozí upřednostní právo žít ve vytoužené genderové roli oproti založení vlastní rodiny. 

Jana Valdrová, genderová lingvistka, kritizovala současnou praxi používání neutrálních jmen. Trans* lidé musí do doby, než je proces přeměny formálně dokončen, užívat neutrální jméno a příjmení. Nemohou si zvolit ani mužské, ani ženské jméno. Zdůraznila, že každý by měl mít právo na svobodnou volbu jména a příjmení. Nespokojenost s přidělováním neutrálních jmen vyjádřila řada diskutujících, kteří reflektovali své vlastní zkušenosti. 

Jiří Procházkaporadenský psycholog, manželský a rodinný poradce (Centrum psychologicko-sociálního poradenství Středočeského kraje, PROUD)

Genderová identita a její konstituce, biologické vs. úřední pohlaví, gender jako konstrukt a společenské genderové role, sexuální orientace a identita.

Ondřej Plešmíd, právník (PROUD)

Současná právní úprava ošetřující úřední uznání genderu v České republice. Jak si ČR stojí v rámci vyhodnocení klíčových oblastí trans zájmů v porovnání s ostatními evropskými zeměmi.

Lucián Otáhal, právník (Trans*parent) a Daniel Tůma, aktivista (Transfusion)

Důvody, okolnosti a aktuální i předpokládané důsledky hromadné stížnosti podané organizacemi Transfusion, TGEU a ILGA Europe, jež iniciovala v současnosti projednávané legislativní změny. Výstupy a popis stávající situace.  

 

Jana Valdrová,  genderová lingvistka

Uznání jména jako součást uznání genderu. 
Do jaké míry je požadavek na uznání neheteronormativního jména a příjmení oprávněný a reálný? Kdo v procesu změny jména funguje jako gatekeeper a jaké jsou směrodatné podmínky? Jaké jsou současné možnosti řešení stávající situace?

Panel 2
Situace v ČR z hlediska zdravotní péče

3 panelisté, 20-minutové prezentace, 20 min. diskuze

Lékařské postupy v procesu změny genderu byly tématem, o kterém se na konferenci mluvilo s velkým zaujetím. Socioložka Dita Jahodová představila zprávu obsahující zkušenosti trans* osob se systémem zdravotní péče. V diskusi pak reagovala na Džamilu Stehlíkovou, která tento systém a jeho fungování detailně popsala a uvedla, že například psychologické vyšetření je vedeno snahou vyloučit u dané osoby omyl či psychickou poruchu. Ačkoli se vyjádřila tak, že lékaři nemají zájem trans* lidem nevěřit, zkušenosti z publika hovořily o opaku. To potvrdil i následující třetí blok osobních příběhů. Lékařskou perspektivu pak po debatě doplnil i Ivo Procházka, který kromě jiného odprezentoval také možnosti budoucích řešení v souvislosti s oficiální diagnostikou či hrazením lékařské péče ze strany pojišťoven.

Dita Jahodová, socioložka

Obeznámení se závěry sociologické zprávy Trans People and their Experience with Health Care and Legislation vycházející ze zkušeností trans osob v ČR s legislativou a systémem zdravotní péče - v čem je ne/vyhovující?

MUDr. Džamila Stehlíhová, psychiatrička

Představení pohledu odborné lékařské veřejnosti na právní a lékařské ustanovení práv transgender osob v ČR, obeznámení s vlastní praxí a zkušenostmi.

MUDr. Ivo MUDr. Ivo Procházka, sexuolog 

Představení pohledu odborné lékařské veřejnosti na právní a lékařské ustanovení práv transgender osob v ČR, obeznámení s vlastní praxí a zkušenostmi a prezentace možných budoucích řešení v souvislosti s oficiální diagnostikou či hrazením lékařské péče ze strany pojišťoven.

Panel 3
Hlas komunity

Přímá zkušenost trans muže a trans žen s procesem změny genderu v ČR s ohledem na stávající situaci a v souvislosti s navrhovanými snahami o změny.

V následné debatě věnované přímé zkušenosti trans lidí Viktor Heumann (Trans*parent) vyjádřil nespokojenost s procesem změny genderu v ČR celkově, jelikož je založen na získání diagnózy F64.0 klasifikované jako duševní porucha, která je formální podmínkou pro možnost svobodného vyjádření vlastní genderové identity. V podobném duchu vystoupila i Julie Koubová s kritikou přílišné kontroly a autority lékařského dohledu nad trans* lidmi a s obavou ohledně porušování lidských práv transgender osob např. ve výkonu trestu. Upozornila i na složitou situaci osob v procesu přeměny, jejichž doklady před úřední změnou genderu neodpovídají jejich vnitřní identitě a aktuálnímu vzezření. Tores Gorgeous naopak pozitivně zhodnotila přístup k lékařské péči pro trans* ženy a svým příkladem motivovala přítomné k většímu odhodlání čelit příkořím trans* komunity. Většina diskutujících se vyjádřila v tom smyslu, že transsexualita by neměla být zařazena mezi psychické poruchy, jak je tomu nyní, jelikož trans* lidé nejsou osoby psychicky narušené, pouze se identifikují odlišně od svého biologického pohlaví. 

Tores Gorgeous, zástupkyně transgender komunity v ČR
Julie Koubová, zástupkyně transgender komunity v ČR
Viktor Heumann, zástupce transgender komunity v ČR  (organizace Trans*parent)

Panel 4
Cesta kupředu – německá zkušenost a evropská inspirace a závěrečné shrnutí

3 panelisté, 20-minutové prezentace, 30 min. diskuze, 10 min. závěrečné shrnutí

Nabitý program konference zakončili hosté ze zahraničí, kteří českému publiku představili zejména příklady dobré praxe. Noah Keuzenkamp z organizace Transgender Europe (TGEU) velmi silně kritizoval českou právní úpravu a doslova uvedl, že naše legislativa má v tomto směru k lidskoprávnímu pojetí ještě daleko. Procedura změny genderu není „rychlá, transparentní a přístupná“, jak by podle mezinárodních standardů měla být. Jako příklad dobré praxe uvedl státy Dánsko a Maltu. V Dánsku byla v roce 2014 uzákoněna možnost určit si své pohlaví prohlášením prostřednictvím jednoduché žádosti na matrice, která nabízí též možnost „x“. Malta je ještě o krok dále – procedura sebeurčení trvá pouhých 15 dní a je přístupná i nezletilým. Leo Yannick Wild z německé organizace TransInterQueer (TrIQ) představil specifika německé situace, kde byla podmínka sterilizací v nedávné době zrušena Ústavním soudem. Romi Kollárik ze slovenské organizace Transfúzia se v závěru kriticky vyjádřila k současné právní a politické situaci na Slovensku, kde je pro občanskou společnost obtížné byť jen to, aby byla zahájena diskuse s lékaři na téma možných změn. Příspěvky zahraničních panelistů komentovala ze svého pohledu akademičky působící v Oxfordu Barbara Havelková, spoluautorka nedávno vydané knihy o právním postavení transgender osob v Evropě. Zdůraznila, že do budoucna bude především potřeba zvážit, jakou cestou se při prosazování změn vydat. Konference byla zakončena konstatováním, že byla nastolena řada otázek, o kterých je třeba dále veřejně diskutovat a že nastal čas, kdy je třeba usilovat o změnu legislativy. 

Noah Keuzenkamp (TGEU), EU

Stručný přehled právních rámců pro úřední uznání genderu v jednotlivých evropských zemích. Příklady dobré praxe z hlediska uplatnění lidských práv. Doporučení ohledně nových politik a prosazení hromadné stížnosti podané v rámci Evropské sociální charty na základě předchozí spolupráce mezi organizacemi TGEU a Transfusion.

Leo Yannick Wild (TRIQ) Německo

Specifika německé legislativy v souvislosti s právním uznáním genderu a tvorbou politik, gatekeepingem, lobbováním a zkušenosti organizace TRIQ se změnami proběhlými v Německu v oblasti transgender práv. Na čem je ještě třeba pracovat a jaké jsou výhledy a plány organizace do budoucna?

Romi Kollárik (Transfúzia) Slovensko

Slovenská řešení na cestě ke změnám systému zdravotní péče pro trans osoby, porovnání a sdílení zkušeností ze země s historicky i politicky podobným vývojem z pohledu trans aktivistické organizace. Identifikace gatekeeperů a problematických bodů při prosazování změn a možných strategií jejich konfrontace.

Shrnutí výsledků dotazníkového průzkumu a fotogalerie

Stručné vyhodnocení dotazníku

Dotazník vyplnilo v průběhu konference a jiných událostí organizovaných spolkem Trans*parent 112 osob, z toho se 73 identifikovalo jako cis a 39 jako trans*. Protože tyto dvě skupiny mají rozdílný vztah k problematice změny pohlaví, rozhodli jsme se jejich výsledky prezentovat zvlášť. U obou skupin převažovala v době sběru dat nespokojenost s tím, jak je v ČR řešen proces změny pohlaví, přičemž větší nespokojenost (69 % oproti 53 %) vykazovala skupina trans* osob, tedy těch, kterých se tento proces týká. S tím, že změna pohlaví by měla být podmíněna chirurgickými zákroky, souhlasili pouze dva trans* respondenti, oproti tomu 85 % z nich vyjádřilo naprostý nesouhlas s tímto výrokem. Ve skupině cis osob s podmínkou chirurgických zákroků nesouhlasila většina respondentů (60, tj. 82 %), tři respondenti zaujali neutrální stanovisko a 10 s podmínkou chirurgických zákroků souhlasilo (14 %), viz graf 1.

GRAF 1 - MĚLA BY BÝT ÚŘEDNÍ ZMĚNA POHLAVÍ PODMÍNĚNA CHIRURGICKÝMI ZÁKROKY?

download.png

pozn.: Trans*, transrodový/á/í/é nebo transgender je pojem označující projevy a identity lidí, kteří nesplňují očekávání, jež jsou na ně kladena na základě rodu přisouzeného při narození. Hvězdičkou označujeme široké spektrum identit a respekt k různorodým genderovým projevům a identitám.

Cis, Cisgender (cisrodový) člověk je ten, který se cítí být v souladu s rodem stanoveným při narození (na rozdíl od trans* osob). Pojem nově uvádí Oxfordský slovník.

Podmínku „čekací doby“ (RL testu) považuje za zbytečnou 41 % trans* respondentů a 27 % cis respondentů. S podmínkou používat neutrální jméno nesouhlasí většina trans* (85 %) i cis (75 %) respondentů. Ani jedna z oslovených osob, které se identifikovaly jako trans*, nesouhlasí s tím, že úřední změna pohlaví je povolena až po rozvodu nebo ukončení registrovaného partnerství, zatímco tři cis osoby (4 %) s touto podmínkou souhlasí (viz graf 2).

GRAF 2 - SOUHLASÍTE S TÍM, ŽE ÚŘEDNÍ ZMĚNA POHLAVÍ JE POVOLENA AŽ PO ROZVODU (UKONČENÍ RP)?

Pro 74 % trans* a 69 % cis respondentů není v pořádku skutečnost, že je porucha sexuální identifikace řazena mezi duševní poruchy, protože to nevnímají jako nemoc (viz graf 3).

GRAF 3 - JAK VNÍMÁTE SKUTEČNOST, ŽE PORUCHA SEXUÁLNÍ IDENTIFIKACE JE ŘAZENA MEZI DUŠEVNÍ PORUCHY?

Video záznam a Foto rekapitulace konferenčního setkání na téma práv a postavení transgender osob v ČR a v Evropě, které proběhlo ve velmi živém a přátelském duchu.